Ve výroční zprávě Světového ekonomického fóra (WEF) pro rok 2017 o globálním rozdílu mezi pohlavími bylo vypočítáno, že ženy budou muset odhadem ještě 217 let počkat, než budou mít stejný plat jako muži. To není nijak dobrá bilance. A ještě horší je to, že oproti roku 2016 tento odhad narostl o 47 let.
Na stopě za lepšími zprávami se nám podařilo najít příklady pokroku v genderové rovnosti. Island za posledních šest let vede žebříček WEF a deníky The Guardian a The Economist ho vyhlásily nejlepším místem, kde žena může pracovat. Co tedy dělají na Islandu jinak?
Boření stereotypů prostřednictvím vzdělávání
Příčiny nedostatečné rovnosti na pracovišti jsou velmi složité. Například stereotypy, kterých se těžko zbavujeme, protože mají svůj pevný základ již ve výchově dítěte a v prvních letech vzdělávání.
Vysvětlením pro rozdílnou výši platu mezi ženami a muži je i to, že si ženy volí hůře placená povolání, pracují na částečný úvazek s menším platem, a skutečnost, že je u žen méně pravděpodobné, že si řeknou o dostatečnou výši platu. Mnohé školy na Islandu proto cíleně povzbuzují dívky, aby se věnovaly širší škále předmětů, učí je odvaze, odolnosti a nebát se projevit.
Základem rovnosti jsou otcovská práva
Studie ukazují, že podvědomé předsudky při najímání zaměstnanců či nedostatečná podpora pracujících rodičů mohou být pro ženy neúměrnou překážkou pro získávání nejlukrativnějších profesí. Například index skleněného stropu deníku The Economist nyní jako indikátor zavedl otcovská práva. Tento krok je založen na důkazu, že otcové, kteří odejdou na rodičovskou dovolenou, mohou matkám umožnit návrat do zaměstnání, čímž se smažou rozdíly v příjmech. Na Islandu muži dostávají ekvivalent 8,3 týdnu placené rodičovské dovolené.
Přestože se některé obory přizpůsobily změnám a využívají prokázaných výhod rovnosti, poslední překážka v genderové rovnosti zůstává na vrcholových pozicích. V mnoha případech jsou ženy stále upozaďovány, je jim odpírána skutečná rozhodovací pravomoc a s tím ruku v ruce i přístup k nejvyšším platům a nejlepším příležitostem kariérního růstu.
Vymanit se ze začarovaného kruhu
Výzkum společnosti WEF prokázal, že větší zastoupení žen ve vyšším managementu pomáhá vymanit se ze začarovaného kruhu. Při studiu údajů získaných ze sítě LinkedIn bylo zjištěno, že pokud ženy jsou ve vedení více zastoupeny, je vyšší podíl žen i na ostatních pozicích. Toto zjištění platí, i když zohledníme rozdílný počet talentovaných žen v různých oblastech. Navíc výzkum zjistil, že generální ředitelky ve skutečnosti platí ženám na vyšších pozicích více než jejich mužské protějšky, a finančně motivují ženy, aby se k takovéto společnosti připojily.
Ve výzkumu společnosti Catalyst se zjistilo, že minimální počet žen, který může výrazně změnit dynamiku vedení a zvýšit pravděpodobnost, že hlasy a nápady žen budou mít nějakou váhu, je tři a více. Genderová rovnost ve vedení se jistě zvyšuje a v celé obchodní sféře se vyskytuje několik žen na významných postech. Patří mezi ně například Sheryl Sandbergová, provozní ředitelka a členka představenstva ve společnosti Facebook, Indra Nooyiová, výkonná ředitelka a předsedkyně společnosti PepsiCo, Irene Dornerová a Jayne-Anne Gadhiaová ze společnosti Virgin Money (což bylo první výhradně ženské vedení společnosti kategorie FTSE 350).
Zpráva společnosti Credit Suisse však ukazuje, že v globálním měřítku jsou ženy stále zastoupeny nedostatečně. V roce 2015 z 3 000 mezinárodních společností bylo ve vedení 14,7 % žen. Na Islandu mají ženy ve vedení společností kótovaných na burze 44% zastoupení, zčásti kvůli kvótám stanoveným v legislativě.
Podpora rovného zastoupení
Zastoupení žen v politice může také mít velký vliv při vytváření vzorových příkladů a genderově rovnoměrnějšího rozložení moci. Počet žen v čele státu nebo vlády se od roku 2015 snížil z 19 na 17 a počet žen v parlamentu je stále příliš nízký, přičemž jejich podíl v roce 2017 činil 28 procent mezi poslanci a pouhých 21 procent mezi ministry. Ti, co jsou u kormidla, mohou ovlivnit složení administrativy: poměr žen v politice se zvýšil v Kanadě a ve Francii poté, co Justin Trudeau a Emmanuel Macron v rámci své vlády jmenovali na ministerské pozice více žen, zatímco USA dosáhly nejnižší úrovně za deset let, přičemž v Trumpově správě je místo pouze pro 27 procent žen. Na Islandu je mezi členy parlamentu 41 procent žen.
Určitou roli mohou hrát také sociální aktivismus a povědomí. V roce 1975 se na Islandu konala první obecná stávka žen a navzdory zaznamenanému pokroku v říjnu roku 2016 ženy opět plnily titulní stránky novin, protože znovu stávkovaly na protest proti stále existujícímu 14% rozdílu v platech žen a mužů.
Pochopení ekonomických výhod
Existuje také rostoucí důkaz, že když se vyšší počet žen nepovažuje za nutné zlo, může mít větší genderová rozmanitost a začlenění žen do podnikání konkrétní pozitivní výsledky. Odborníci z centra Centre for Talent Innovation uvedli, že 48 % společností v USA s větší genderovou rozmanitostí ve vedení za předchozí rok zlepšilo svůj podíl na trhu. Podobný růst zaznamenalo pouze 33 procent společností s méně různorodým managementem.
Zpráva WEF rovněž ve větším měřítku odhaduje, že ekonomická genderová rovnost by mohla do roku 2025 navýšit HDP v Británii o dalších 250 miliard dolarů, v USA o 1 750 miliard dolarů, v Číně o 2,5 bilionu dolarů a o 5,3 bilionu dolarů na celém světě. „Přecházíme z doby kapitalismu do éry talentů,“ prohlásil Klaus Schwab, zakladatel a výkonný předseda WEF. „Ti, kteří integraci žen chápou jako důležitou sílu ve svém zdroji talentů, budou nejúspěšnější.“
Klíčem je proaktivní přístup
Když Island a důkazy předložené WEF budeme brát jako důkaz, je podpora žen na vedoucích pozicích v různých odvětvích jednou z klíčových cest ke zvyšování genderové rovnosti v rámci celosvětové pracovní síly a bude mít rozsáhlý přínos pro podniky, inovace a globální ekonomiku, a také společenskou rovnost. Nejdůležitějším faktem však je, že změna neproběhne sama od sebe. Aby měla šanci na úspěch, je zoufale potřeba proaktivní změna myšlení a zásad ve firmách, v politice i u jednotlivců, jak mužů, tak žen.
Jak řekla Saadia Zahidiová, šéfka pro školství, gender a práci ve WEF: „Genderová rovnost je jak morální, tak ekonomickou nutností. Některé země to chápou a sklízí plody z proaktivních opatření, která přijaly za účelem smazání genderových rozdílů.“ Možná je načase procitnout a následovat příklad Islandu…
