Vědci a psychologové jsou přesvědčeni, že správně zvolená vůně může podpořit naši produktivitu. Jen je škoda, že si ji nemůžeme vybrat čistě podle svého vkusu. Podrobnosti zjišťoval Matt Burgess.
Jednoho krásného dne v roce 1990 se 36 mužů a žen ze Cincinnati – kteří se všichni přihlásili na stejný inzerát uveřejněný v tisku – postupně nechalo za 15 dolarů zavřít do upravené zvukové komory. Vědci na nich v izolovaném boxu o rozměrech 2 x 2 x 2 metry testovali, jakým způsobem může vůně působit na schopnost koncentrovat se. Stropním ventilátorem do komory vháněli čerstvý vzduch a pomocí elektrické čističky vzduchu odstraňovali všechny již přítomné pachy.
Uvnitř účastníkům studie nasadili masku. Přibližně 4,5 minuty po zahájení celkem 40minutového pobytu v komoře jim do masky poslali zvláštní dávku vzduchu a totéž v opakovali v pětiminutových intervalech až do konce stanovené doby. Vzduch, který dobrovolníkům vháněli přímo pod nos, měl vždy jednu ze tří vůní: máta peprná, konvalinky a „čistý vzduch“.
Všichni účastníci vdechující aromatizovaný vzduch měli za úkol sledovat, co se děje na monitoru v minulosti používaného počítače Apple IIE. Ti, kteří dostali dávku mátového a konvalinkového vzduchu, byli pozornější než ti, pro něž vědci vybrali jen čistý vzduch. Tým provádějící studii své závěry shrnul takto: „Výsledky naznačují, že rozprašování vůně může sloužit jako efektivní doplňková metoda pro osvěžení a povzbuzení lidí, kteří dlouhodobě vykonávají úkoly vyžadující soustředěnou pozornost.“ Tento výzkum byl jedním z prvních, který poukázal na přímou souvislost mezi lidskými schopnostmi a vůní.
Opravdu vůně prodává?
Více než 20 let nato je věda o čichu – správně o olfaktorickém systému – neporovnatelně dál. Už víme, že podobu olfaktorických receptorů, jež mozku zprostředkovávají informace a umožňují nám rozlišovat a pamatovat si přibližně 10 000 různých vůní, ovlivňuje asi 1 000 genů. Bližší poznatky o fungování čichu a jeho významu zaujaly také firmy. Marketingoví specialisté totiž mohou vůně využívat při prodeji.
„Mnoho hotelových řetězců dnes má svou klasickou vůni. Ať přijedete do kteréhokoli z jejich hotelů po celém světě, vzduch ve foyer bude vonět stejně,“ říká Kathleen Riach, odborná asistentka z katedry managementu australské Monash University, která se vlivem vůní zabývá. Společnost ScentAir ze Severní Karolíny uvádí, že více než 2 400 vůní z jejího sortimentu odebírají firmy ze 109 zemí světa.
Patří mezi ně automobilka BMW, výrobce sportovního oblečení Under Armour, ale i pohřební ústavy, veterinární nemocnice a kasina. Ti všichni její produkty využívají. Na trhu jsou k mání varianty pro všechny příležitosti. Britská firma AromaPrime prodává luxusní vůně, ale vede také speciality pro muzea, například pach jednorožce, lodní strojovny nebo tlejícího masa.
Vzhledem k šíři nabídky a stále rostoucímu objemu vědecky ověřených informací, jež potvrzují, že čichové vjemy mohou měnit rozpoložení a chování lidí, jistě nikoho nepřekvapí, že se o vůně začali zajímat i zaměstnavatelé. Deník The Guardian již v roce 2006 informoval o firmě C-Interactive, která tvrdila, že za zlepšení obchodních výsledků a snížení počtu absencí zaměstnanců vděčí tomu, že do svých prostor instalovala aromadifuzéry.(1)
„Pachy lidské chování rozhodně ovlivňují. Varují nás před nebezpečím, ale působí také na naše kognitivní schopnosti,“ vysvětluje Derek Clements-Croome z Fakulty stavebního managementu a inženýrství Univerzity v Readingu. Podobného názoru je i psycholožka a specialistka na kognitivní neurovědu Rachel Herz, jež v časopise Scientific American napsala, že „pachy ovlivňují náladu, pracovní výkonnost a chování lidí, a to mnoha různými způsoby“.(2)
Rozum a čich
Každá vůně může mít řadu různých účinků, ať už na pracovišti, nebo kdekoli jinde. „Množství výzkumných studií prokázalo, že vůně ovlivňují naše chování,“ dodává Sam Warren, profesorka managementu z Cardiff Business School. „Máta peprná nám pomáhá přemýšlet a vybavovat si informace uložené v paměti, citrusové aroma podporuje altruismus a levandule zmírňuje úzkost.“ Používání těchto vůní v kancelářích by proto mohlo pomoci zlepšit produktivitu zaměstnanců. Rozprašování malého množství vůní v blízkosti pracovníků by mohlo krátkodobě zvýšit jejich výkonnost. Technologie, která by v blízkosti každého zaměstnance umožnila vypouštět speciální, personalizovanou vůni (protože jeden může dobře reagovat na mátu peprnou, zatímco kognitivním schopnostem jiného více prospívá vůně citrusů), již existuje.
„Víme o tom, že některé japonské výrobní společnosti své zaměstnance ‚motivují‘ vůní citrónu a některé školy ve třídách používají vůni máty peprné, aby se studenti dokázali déle soustředit,“ vypočítává Kathleen Riach. Společnost Takasago Corporation podle známé studie došla k závěru, že jejich písaři dělají o 54 % méně chyb, když čichají aroma citrónu, o 33 % méně chyb, když cítí jasmín, a o 30 % méně chyb, jestliže se kolem nich vznáší molekuly levandulové vůně.
Když je něco ve vzduchu
Vůně ovšem není jediný element ve vzduchu působící na naši produktivitu. Vědci z Harvardovy univerzity v rámci své studie z roku 2015(3) pozorovali 24 lidí, kteří strávili celých šest pracovních dnů v kanceláři s regulovaným klimatem, kde byly do vzduchu vypouštěny různé dávky oxidu uhličitého. Dospěli k poznání, že v čistším prostředí měli zaměstnanci o 61 % lepší kognitivní funkce.
Přes všechno, co zde bylo řečeno, rozhodně neplatí, že by umělé vůně mohly šmahem vyřešit potíže s produktivitou v celých kancelářských odděleních. Pravidelné rozprašování jasmínové esence do vzduchu zkrátka nemůže zaručit, že lidé budou pracovat lépe a výkonněji. „Pachy jsou jako klíč ke vzpomínkám,“ vysvětluje Clements-Croome. Sam Warren upřesňuje, že vůně působí přímo na limbický systém mozku, který má důležitý podíl na emočních a sexuálních reakcích a ukládání vzpomínek. „Vůně v nás víceméně automaticky velmi rychle probouzí hluboko uložené vzpomínky – i když se může stát, že je v první chvíli nedokážeme zařadit,“ říká.
Proto je také možné, že stejná vůně jednoho člověka vzpruží, zatímco druhému vůbec neudělá dobře – podle toho, jaké zážitky se s ní každému z nich pojí. „Pokud vás (v kanceláři) obtěžuje hluk, můžete si nasadit sluchátka, a pokud něco nechcete vidět, můžete zavřít oči. Pach k vám ale proniká nosem a ústy, když dýcháte, takže se mu můžete bránit jen těžko,“ upozorňuje Warren.
Kathleen Riach zaměstnavatele varuje, že by si instalaci systémů, jež by v kancelářích šířily vůně, měli dobře rozmyslet. Poukazuje na další rizika: „Zaměstnanci stále citlivěji reagují na pokusy zaměstnavatelů nějak je ‚ošálit‘. Používání vůní by mohli vnímat jako pokus o manipulaci a to by mohlo vyvolat diskusi o neetických praktikách a cynismu zaměstnavatelů.“ Sečteno a podtrženo, do pracovní sféry vůně nepatří.
Matt Burgess je uznávaný britský novinář a spisovatel. Píše pro britský časopis Wired.
Zdroje:
(1) https://www.theguardian.com/money/2006/may/08/careers.theguardian5
(2) https://www.scientificamerican.com/article/do-scents-affect-peoples/
(3) https://ehp.niehs.nih.gov/wp-content/uploads/advpub/2015/10/ehp.1510037.acco.pdf
