Jak zběhlí jste v programovacím jazyku Python? Trpíte syndromem FOMO? Pokud jste těmito otázkami zmateni, nejste sami. Může se zdát, že mladší generace mluví jiným jazykem, který je formován technologickými změnami, do kterých se narodila.
Není divu, že vedoucí společností se tuto propast snaží překlenout: chtějí efektivněji pracovat se svými mladšími zaměstnanci a porozumět nové generaci zákazníků. To vše vede k přijetí reverzních mentoringových programů.
Nyní je reverzní mentoring nabízen společnostmi, jako je BBC a Microsoft. V praxi to znamená, že zkušeným starším zaměstnancům je do páru přiřazen mileniál, tedy někdo z generace, která dosáhla dospělosti na přelomu tohoto století. Myšlenka spočívá v tom, že mladší z obou naladí staršího zaměstnance na vlnu nejnovějšího vývoje v oblasti technologií a kultury, a pomůže tak společnosti spojovat různé generace zaměstnanců a účinněji konkurovat.
Reverzní mentoring začal těsně předtím, než řady pracovníků posílili mileniálové. V roce 1999 firma General Electric využívala mladé zaměstnance, aby starší vedoucí pracovníky učili, jak používat internet. V posledních letech je reverzní mentoring na vzestupu, protože rychlé tempo digitalizace otřásá základy ve vedení firem.
Mohou se však služebně starší pracovníci s desítkami let zkušeností opravdu přiučit od kolegů, kteří čerstvě vyšli vysokou školu, něco, co změní společnost? Nebo je reverzní mentoring jen módním výstřelkem, který by mohl nadělat více škody než užitku?
I když je program reverzního mentoringu míněný dobře, může způsobit, že se starší zaměstnanci budou cítit nedocenění a nadbyteční. Takže zde je odvrácená strana toho, co reverzní mentoring může způsobit, a praktiky, kterým je lépe se vyhnout.
Lekce od mladší generace
Mládí neustále pospíchá, to však také znamená, že má jepičí život. Investování času k získání informací o nejaktuálnějších směrech a technologiích může mít smysl pro vaše marketingové manažery a vývojáře produktů. Ale ostatní vedoucí společnosti to bude zdržovat.
Dokonce i ty nejupjatější společnosti a oddělení mohou těžit z technických dovedností, které jsou mezi mladší generací stále běžnější, například programovací jazyk Python. Je to jeden z nejpopulárnějších jazyků a používá se všude, od webových aplikací až po NASA.
Ředitelé si nemusí kód psát sami, ale když mu budou rozumět, budou vědět více o detailech, které vytvářejí prostředí zákazníka, a mohou tak své firmě stanovit lepší strategické priority pro digitální doménu. Tuto zkušenost v rozhovoru pro Harvard Business Review potvrzuje i Jon Einkauf, produktový manažer společnosti Amazon AWS, který studoval informatiku v rámci svého magisterského studia: „Mohu klást otázky k věci, mohu v případě potřeby zatlačit na vývojáře a jsem pyšný na to, že jsem se dokázal naučit něco, co jsem potřeboval.“
Pozor na mýty
Společnosti jsou ochotné investovat velké peníze, když narazí na mladého člověka, ve kterém vidí jedinečný talent. Jen americké organizace za minulý rok utratily za „generační poradenství“ téměř 80 milionů dolarů, jak vyplývá z výzkumu Source Global Research.
Kromě toho, že budou zaměstnanci technicky zdatnější, také nespočetné průzkumy naznačují, že generace Y s větší pravděpodobností bude od své práce očekávat smysl a rozmanitější pracovní náplň. Nové výzkumy prokázaly, že když zaměstnavatel akceptuje tento přístup, bude mít větší naději na získání nadaného zaměstnance.
Jedinečnost dnešní mladší generace se však snadno zveličuje. Vezměte si například mýtus, že dnešní mladá generace je méně oddaná jedinému zaměstnavateli. Nedávná studie nadace The Resolution Foundation zjistila, že u mileniálů ve Velké Británii je v porovnání s předchozí generací X o 30 % menší pravděpodobnost, že ve věku kolem 20 let změní zaměstnání. Ukazuje se, že možnosti kariérního přestupu mají „překvapivě“ co do činění s aktuálním stavem ekonomiky.
Určitě bude něco na stereotypu, že starší lidé nepřijímají nové technologie tak rychle jako mladí lidé. Podle výzkumného ústavu Pew Research Center pouhých 62 procent internetových uživatelů starších 65 let v USA v loňském roce použilo Facebook a pouhých osm procent využívalo Instagram.
„Vyrostl jsem před érou internetu a moje generace má ještě mentální model úplnosti,“ říká James Purnell, ředitel BBC pro rozhlas a vzdělávání. Minulý měsíc Purnell každému členovi rozhlasového vedení společnosti přidělil mentora ve věku do 30 let. „Stále jsme přesvědčeni, že budeme schopni přečíst všechny informace, porozumět všem možnostem a učinit konečné rozhodnutí. Ale svět je na to příliš složitý, proměnlivý a nejistý.“
Získat to nejlepší z obou světů
Stereotypy však mohou být zavádějící: z mileniálů se mohou stát technofobové a dnešní digitální svět byl do značné míry vybudován poválečnou generací, jako byl Steve Jobs a členové generace X, jako zakladatelé společnosti Google Larry Page a Sergei Brin. Tato pravda přiměla některé společnosti, včetně giganta mezi správci fondů, firmu Vanguard, aby upustily od reverzního mentoringu ve prospěch spolupráce lidí s různými dovednostmi. Pokud je mezi nimi velký věkový rozdíl, budiž.
I když hrozí velmi výrazný věkový rozdíl, je důležité, aby vedoucí pracovníci na nejvyšších pozicích nezůstali stranou. Je důležité jim zdůraznit, jaké možnosti reverzní mentoring nabízí, a neměli by se vedle mentora cítit jako dinosauři.
Případně je možné vytvořit program oboustranného mentoringu, kde dochází k oboustranné výměně zkušeností. Starší zaměstnanci by mohli těžit z lepších digitálních dovedností, mileniálové zběhlí v programování by zase mohli mít prospěch z informací o osobní komunikaci na pracovišti. Koneckonců je pravděpodobné, že společnostmi, které budou v příštích letech udávat směr, budou právě ty, které si vědí rady jak s technologií, tak s rétorikou.
